to gejza: "... viem ze schopnosti vidle su o nastaveni, ktore ti najviac vyhovuje"
všetko je v nastavení a vyladení.
to trixi: "tu malokto uzna,ze aj ina vidlica moze byt dobra.Pretoze jesitne povahy sa prejavuju prave pri takejto teme.A stale dokola"
plný súhlas
Na stránke http://www.tuning-test.cz/3_3.html je článok. Ked už venujete čas na prečítanie, tak skúste zobrať váhu, sťahovaciu pásku pravítko meter (lepšie posuvné meradlo "šublera") skúste si to. Hodnoty zakreslite do grafu a dajte to sem. Potom môžeme prebrať citlivosť jednotlivých značiek, systémov a typov. Na inom fóre to bežalo a ludia pochopily na vlastných meraniach, ako to s ich vidlou v skutočnosti je.
viem že sa všeci pýtate prečo nezačnem ja ... pretože sa cezo mňa idú upravené vidly (od Milana) prípadne sa v nich špáram aj ja a tie grafy by boli úplne o inom. Príde čas kedy ich zverejním.[/b]
V tom jeho podání grafu, které převzal z firemních údajů je opravdu moment odtržení teleskopické vidlice uváděn na 60 kg ( 600 N) je to skutečně nesmysl a hrozné zkreslení, takhle nemůže fungovat žádná vidlice.
Jediné, v čem je firemní údaj pravdivý je přímka, kterou uakzuje. Ale přímka je jenom ukázkou ocelové pružiny.
Je to onen údaj, na který můžete narazit u tlumičových pružin. A to je hodnota, která je běžně udávána v hodnotách libra na palec.
To jednoduše znamená tohle.
Odpor ocelové pružiny naroste vždy o uvedenou hodnotu při stlačení o jeden palec.
Takže příklad hodnota třeba 40 liber na palec znamená že stlačíme o palec a potřebujeme k tomu sílu 40 liber, na stlačení o palce dva to bude 80 a tak dále vyjde nám přímka tak, jako ukazuje přínka na horním grafu.
Klasická ocelová pružina má vždy lineární nárůst a je to vždy přímka.
Právě proto stačí takhle jednoduchý údaj o nárůstu síly aby se dala určit ocelová pružina. U vzduchové pružiny tohle nelze tak jednoduše uvést a graf to ukazuje dostatečně.
Jak může vypadat jeden jediný systém nastavení vzduchové pružiny při stejném tlaku, to jde ukázat na následujícím obrázku.
Jedná se zase o tu Manitou R7 a to před mým laděním a po něm.
Vzduchové odpružení má i svá další specifika a do celkového průběhu zvláště na počátku samozřejmě promlouvají i odpory.
Takže dost popisu, tady je obrázek Manitou R 7 neupravená proti parelogramu.
Do toho si můžeš potom dosadit cokoliv. Křivky zůstanou vždy jedny a výběr provedeš ty, podle toho, co žádáš.
U vzduchovych vidlic je charakteristika priebehu stlacenia najme v prvych 2 tretinach dost ovplyvnena tlakom vzduchu v komore. Na bod odtrhu z kludu (citlivost) ma este velky vplyv miera trenia v klznych puzdrach, tesneniach, ... Aby boli vysledky porovnatelne (napr. cilivost na zac. zdvihu), tak pri meraniach publikovanych v zahr. casopisoch su vidlice nafukane tak, aby max. zdvih dosiahli pri +/- 2000N. Vynimkou su spravidla vidlice Manitou, ktore dosahuju max. zdvih uz pri 1500N (tomu zodpoveda aj ich "jazdny" prejav, pocit komfortu ale aj prilisnej makkosti). A tu vidim kamen urazu uverejnenych porovnani vidlice Manitou R7 Super lock pred a po uprave. Podla stranok vyrobcu je tato vidlica vzduchova. Ak predpokladame, ze upravou nebol zmeneny objem vzduchovej komory, potom uverejnene vysledky neboli merane pri stejnom tlaku! Inac povedane, oba grafy mali koncit pri zdvihu 75mm a 1000N. Upravena vidlica dosiahla pri zatazeni 1000N zdvih 75mm, kym neupravena len 65mm ("tvrdsia"). Podla mojho nazoru je meranie neupravenej vidlici vykonane pri vyssom tlaku, ako meranie vidlice upravenej. Vysledkom je posun charakteristiky v osi Y (sily), co posuva bod odtrhu do vyssich hodnot, nez by skutocne zodpovedalo, a teda vidlicu zobrazuje ako menej citlivu. Preto si myslim, ze tieto dva grafy nie je mozne zrovnavat! Nechcem spochybnit zmenu charakteristiky krivky, ktora je zda byt v prvej casti, ale uprimne rad by som videl charakteristiky za stejnych podmienok.
Pokial sa v svojich nazoroch mylim, budem len rad, ak mi to niekto vysvetli.
Omyl je dán tím, že graf vidlic neukazuje celý průběh až do konce. Proč tomu tak je je zdůvodněno. neznamená to však, že průběh nepokračuje dále, jenom nebyl přesně měřen ale bylo vyzkoušeno, že vidlice nejdou dostat na doraz za podobných podmínek.
Kdyby byl graf celý až do konce, poznal bys, že obě vidlice dosahují zdvihu 100 mm shodně a že na konci se k sobě přibližují právě v maximálních hodnotách a zdvihu.
Znamená to, že jsou nastaveny na stejnou, nebo alespoň podobnou míru, která nedovolí chodu na doraz za podobných podmínek.
To, že vidlice v konci stejné se mohou takhle výrazně lišit na pořátku je předmětem právě toho ladění.
Na prvu otazku je odpoved ano - som tu nasadeny z bikemagazinu aby som znizoval uroven fora.
Na druhu tiez ano.
Pri hustení 100psi (fialová)dochádza na hranici 500N k zlomu, ktorý je spôsobený:
a: chyba merania
b: niekde vidla viazne, problém chodu, niečo pridiera...
Po odstránení problému s chodom je charakteristika aj pri nižšom tlaku plynulá.
Na tomto príklade je vidieť, že rozdiel tlakov, nemení charakteristiku pružiny do takej miery, ako si nahovárame.
Ta je napevno nastavená a konec jejího účinku je právě onen zlom.
Rozdíl tedy ukazuje jak negativní pružinka vyrovnává nástup na počátku kroku a jak se projevuje ukončení jejího účinku při vyšším tlaku.
samozřejmě se se změnou tlaku mění i celkový zdvih.
Zlom je tedy zákonitý a není to chyba v odporech.
vidla prešla medzi grafmi, dosť zásadnymi zmenami, takže som to nemal ako odkontrolovať. Moja chyba, mal som si porobiť aj medzigrafy.
Ja tu mam grafy skareba elite na 100mm, po "repasi" tzv. vycisteni a namazani a miernej zmene objemu vzduchovej komory.
Zaujimavy je bod odtrhu, ktory je nizsie ako u ladenej R7. Neviem presne ako je skonstruovana R7, no u skareba je za ten citlivy zaciatok pozitivna ocelova pruzina.
v grafe pekne vidno to Milanovu zrucnost - dokazal poladit objemy a tlaky tlak, ze suhra vsetkych pruzin vytvara takmer priamku a na to ze vidlica este nieje velmi jazdena je aj odtrh na velmi slusnej urovni.
U mna je este stale do istej miery vidno prechod ocelova pozitivna - vzduchova pozitivna. No je sa este co ucit
Snad este trocha zmensim objem vzduchovej komory, ale to uz bude skutocne o mililitre, lebo potom by som sa mohol pripravit u cast zdvihu.
R 7 nese uvnitř stopy uspořádání, které znáš i ze Scareba to znamená pozitivní ocelová pružina a nad ní vzduchová. Možná by se dala vysledovat i návaznost dílů.
Tohle řešení pozitivních pružin nad sebou dává trochu lepší předpoklady k získání počáteční citlivosti, kterou ukazuješ správně.
Tahle R 7 je provedení s negativní pružinou.
takže pre úplnosť, tlak upravenej R7 v grafe je 100psi.
pre testovaní s jazcom (75kg) bol popustený tlak na 95 psi, ale pri skoku z cca 30cm išla vidla cca 2mm od dorazu, takže tlak bol vrátený na predpokladaných 100 psi (Milanove nastavenie).
Pri tomto tlaku dokáže pri normálnom jazdení XC využiť cca 4/5 svojho zdvihu.
Jak jsi měřil zatížení? Hlavně počátek.
Když položíš vidlici namontovanou na bike na váhu ukáže ti hodnotu zhruba 5 kg, doufám, že jsi tuhle hodnotu od měření neodečítal. Je nutné odečítat skutečné zatížení a to je vždy přesná hodnota dosažená na váze.
Na tohle je třeba upozornit, protože dochází ke zkreslování právě na počátku.
A abychom se nebavili janom o grafech, můžeš přidat své zkušenosti a dojmy z jízdy. Klidně k tomu přidej i historii, kdy sis jízdou a praxí nemusel ani všimnout, že jsi měl problém ve vidlici a jak tě navedlo měření k hledání problému.
Takze meriam s odstrojenou vidlicou, a potom zacinam skutocne od nuly. Taktiez to ze na vidlicu tlacim priamo kolmo, urcite nicomu neposkodi - nevznikaju zbytocne odpory a drhnutia ktore vedia skreslit vysledok merania.
Predpokladam ze pri tak nizkych rychlostiach pohybu ake su pri merani sa nestaci vytvorit olejovy film na spravnych mierstach a preto sa da cakat vacsie pridrhavanie ako za normalneho "jazdneho" pohybu. (Preto to kolme tlacenie)
Ta připomínka byla proto, že to, co jsem popsal bývá obvyklá chyba.
Tvé i mé měření jsou plně porovnatelné.
A ještě detail, ty svojí pružinku označuješ někdy jako negativní.
V případě Scareba to není pravda ta pružina je pozitivní stejně jako vzduchová nad ní. Neagtivní ve tvém případě je jenom ta kratinká zcela dole.
Systém dvou pozitivních pružin takto uspořádaných byl používán jen u Manitou.
Obdoby ale v provedení dvou vzduchových komor nad sebou je třeba talas od Foxu a nebo nové systémy Marzocchi s více komorami.
Výhoda toho tvého uspořádání je právě ona citlivost na počátku kroku, protože první začíná reagovat právě ocelová pružina. Na těch našich rozdílech v počátku by šlo krásně zdokumentovat, jak odpory vzduchového pístku promlouvají do chodu vidlice. V obou případech je třeba upozornit, že se jedná o stejný systém a stejně dobře ošetřený, vím dobře co jsi použil, je to podle mého návodu
Tady někde by se tedy nacházela hranice citlivosti těchto systémů ve vyladěném stavu.
Každý, kdo má obdobné vidlice v továrním nastavení by si měl rozhodně vyzkoušet alespoň počátek toho měření.
Předpokládám, že hodně lidí bude překvapeno, jak si jejich tovární miláčci bez zásahů stojí protí něčemu, co prošlo alespoň základním laděním.
Popis z jízdy můžeš samozřejmě doplnit.
Pozitivna pruzina je zakupitelna v roznej tvrdosti ako tzv. ride kit kde existuju rozne tvrdosti od extra soft az po firm (extra firm je chyba katalogu, ta nepasuje do skareba ale do blacka - je to na fore angryasian).