Peter Lelovič (kopírujem jeden dlhší príspevok na FB)
https://www.facebook.com/peter.lelovic/posts/pfbid0PDJcMnmgvW469bC8BT3qXNJ9KfVDuqWVcRWxU92smauJUg7eNrKuc7SXRKcfu4zKlRusko obyčejného Rusa 2025
Trvalo mi týden shromáždit a ověřit všechna čísla o tom, jak pro Rusko skončil loňský rok. A hlavně, jaké karty mu zůstaly na ruce pro letošek. Být to opravdová analýza, měla by desítky stran, tabulek a grafů. Tohle je pouhá lidová verze. Ale za každým následujícím tvrzením stojí spousta dat. Věřte mi, nebo si čtěte něco jiného. 😛
Ale budete to mít náhle o něco těžší. Po letech mého rozčilování se nad západními novináři se zdá, že konečně doklaplo i jim, do jak hluboké zadnice se Rusko propadá. Dokonce o tom vyšel velký článek ve Financial Times. O spoustě Putinových peněz už přestali blouznit dokonce i v Bloombergu nebo Reuters!
Kdysi na Západě měli zvláštní druh lidí. Říkalo se jim sovětologové. To proto, že tohle Království křivých zrcadel nikdy nešlo vysvětlit logicky. Jenomže vymřeli. Dnešní Rusko se přitom SSSR podobá stále více.
Letošek je zhruba sovětský rok 1989. Zbrojení žere podstatnou část rozpočtu, začíná kolabovat výroba potravin, spotřební zboží rychle mizí... Podívejme se tedy nejdříve na to, co dělá válka obyčejným Rusům.
V Moskvě to ještě nevidí. Ale tak za rok možná znovu dojde na tzv. "koľbasnoje poezda". Vlaky plné lidí z regionů s baťohy, co jedou do Moskvy koupit jinde už neexistující zboží. Především maso. Proto "klobásové".
Pro ilustraci: skutečná cena másla podle evropských standardů (250 g, 82 % tuku) je na dnešní den zhruba stovka v českých korunách, tedy necelá 4 eura. Průměrný ruský důchodce si tak měsíčně může dovolit nějakých 15 kilo.
Tedy, pokud by mu letos nezvýšili nájem o zhruba 14 %, elektřinu o 11 %, dopravu zhruba o dalších (počínaje veřejnou a konče vlaky) 15 %, vodné a stočné, plyn (!), topení, léky... Po 1. lednu nenajdete položku, která by stála tolik, co loni.
Ruský "druhý chléb" (brambory) jsou teď hezky okrouhle dvojnásobně dražší než na Vánoce 2023. Těsně následované zelím, červenou řepou a dalšími ingrediencemi alespoň na blbý bezmasitý boršč.
Ale nemyslete si: dvě ruské oblasti už důchodcům začaly vydávat přídělové lístky na základní potraviny. Přinejmenším chléb a margarín. Obchodníkům bude vydané zboží proplácet stát z rozpočtu. Jenomže to je ta nejměnší dírka, ze které z něj odtékají peníze. Doslova vír v něm působí náklady na válku. Ale o nich jindy (brzo).
Jistá předválečná ruská studie tvrdila, že převážně stále sovětská infrastruktura (elektrárny, vodovody, plunovody, teplárny a podobná žoužel) jsou už na 80 % po životnosti. Ale i to umí Rusko vyřešit. Právě prodloužilo 60 000 výtahům životnost z 25 na 30 let.
Nikdo je totiž v Rusku nevyrábí, natož udržuje. Což asi pomůže snížit počet videí, jak obyvatelé vysokého činžáku stojí při návratu z práce v hodinové frontě na poslední fungující výtah z pěti. Ale nejspíše se dají čekat videa jiná, hororovější.
Daleko od Moskvy se také dějí věci. Tři vesnice někde na Sibiři přišli o jedinou silnici, která je spojovala s oblastním městečkem. Kde je jediný chirurg široko-daleko. Místní pohlaváři řekli sorry, na opravu teď nemáme peníze (že musí podle Moskvy v první řadě platit obrovské odměny za odchod na frontu, už nedodali, ofkóz).
A tak se vesničané rozhodli, že jednoho spoluobčana s otevřenou zlomeninou nohy dopraví k lékaři psím spřežením. Jenomže bez silnice to byla objížďka padesát kiláků. Nepřekvapivě se ukázalo, že tuková embolie je rychlejší než psi.
Rusové mají již z carských dob jeden sebekritický výraz: "otpor na koľěnjach". To se jakože rozhořčeně, ale velice prosebně obracíte k báťuškovi. Protože on je hodný, jenom mu to kazí špatní bojaři (dnes státní úředníci).
A tak, když vám na sídlišti přestane fungovat místní teplárno-elektrárna, protože její provoz už hrozí výbuchem, co uděláte? Vezmete zbylé nabité mobily (abyste se mohli nasvítit v okolní tmě), a prosebným hláskem začnete v mínus třiceti recitovat: "Vážený Vladimíre Vladimíroviči, snažně vás prosíme..."
Oslí můstek do statistik, o kterých to bude příště: Máslo už Rusko dováží z Emirátů. Vejce a rajčata z Turecka. Maso zatím nedováží. Protože meziročně klesly stavy hovězího dobytka už o pět procent.
To proto, že bez dlouhodobých úvěrů prostě mléko nevyrobíte. No a ty jsou už tak drahé (mezi 26-28 % ročně), že na ně prostě nemáte. A před týdnem Sberbank oznámila, že už stejně přestává poskytovat úvěry zemědělcům. Dosud financovala asi třetinu všech ruských farem(!).
Což znamená ámen nejenom mléku, ale i západním strojům na polích, pro které není za co dokoupit součástky (domácí výroba téměř neexistuje). Zvýšeným nárokům na mzdy, protože spoustu rolníků odsála farmám válka na frontu.
Přitom mnohem horší domácí osiva a herbicidy mají již letos (částečně) na svědomí asi o 15 % horší úrodu jak ozimní pšenice, tak oněch nešťastných brambor. Pro obojí už platí zákaz exportu.
No a hlava centrální banky náhle před týdnem začala mluvit o tom, že ne, vklady v ruských občanů v bankách určitě nebudou zmražené. Jenom tak. Bez zjevného důvodu. Jako válka s Ukrajinou určitě nebude. Ne, nebudou se zvyšovat daně. Nebojte, dolar nebude nikdy nad 100. 🙂
Jenomže tohle se tam už jednou stalo. V roce 1991, kdy už Sovětský svaz také neměl ani vindru a tak si pomohl úsporami v bankách. Tohle všechno jsou ale jenom důsledky. Alespoň pochopitelné obyčejnému smrtelníku.
Aby věděl, že podměrečné máslo v Moskvě ještě zdaleka neznamená světlé zítřky. 😉
Ilustrace: Na ruských karikaturách stačí vyměnit cara za Stalina, Gorbačova nebo Putina. Všichni se bezostyšně snažili cizími životy krmit vlastní moc.