Vít Solnař-kopírujem časť textu z FB (Ruzko smeruje do riadnych sratchiek

)
https://www.facebook.com/groups/390862303211503/posts/1047477424216651/ ... jeden souhrn od The Analyst:
Ruská vláda se snaží zatajit blížící se finanční krizi tím, že předstírá, že neexistuje. Připravuje opatření pro finanční kolaps a informuje veřejnost, a zároveň kontroluje, jak bude vypadat obrázek mimo Rusko. Připravují se nové zákony:
Zákaz přenosu nebo kopírování státních ekonomických dat
Zákaz zveřejňování nebo šíření státních ekonomických a bankovních údajů
Využívání státních nebo firemních finančních a bankovních dat k vyvolávání veřejných neshod
Předání nebo opomenutím umožnit předání takových údajů zahraničním agentům
Použití jakýchkoli ekonomických dat pro jakýkoli soukromý prospěch
Manipulace se státními ekonomickými údaji způsobem nepřátelským vůči Ruské federaci nebo jejím zájmům
Podporovat upuštění od plateb nebo úmyslné zadlužení prostřednictvím neplacení osobního dluhu
Soudní příkazy již nebudou potřeba k vymáhání dluhů ani k zabavení osobního majetku, domů či aut.
Existovala sice řada dalších ustanovení, ale podstata je jasná – nikdo, kdo je nepotřebuje znát, by k těmto datům neměl mít přístup a budou přísně kontrolována. Ne že by to ukrajinským bezpečnostním složkám zabránilo v jejich opakovaném získávání nebo v tom, aby je zasvěcenci prozradili. Rusko už není to, co bývalo.
Vláda si je v této fázi jasně vědoma toho, že nedokáže krizi, která se odehrává, zvládnout. Je to jako jelen ve světle reflektorů 44 tunového kamionu, který se chystá do něj čelně narazit a není možné se tomu vyhnout. Může se ale pokusit ovlivnit vnímání, které o krizi mají především Rusové ale i cizinci. Faktem je, že musí ovlivnit obě skupiny. Pokud dokáže manipulovat zahraniční tiskové agentury a zpravodajství, aby si myslely, že krize není ani zdaleka tak hrozná, jaká ve skutečnosti je, pak i ruská veřejnost externím zdrojům – a i když je těžké je získat, externí zdroje mají.
Rozsah problému se vymyká kontrole a vláda si to uvědomuje. Zde je seznam věcí, které v tuto chvíli víme, které ženou banky k bankrotu a které je nutí hledat vládní pomoc.
Podíl nesplácených firemních úvěrů (ty, které jsou nespláceny déle než 90 dní, se považují za „nesplácené“) v posledním čtvrtletí prudce vzrostl na 4,1 %.
Míra selhání dluhů z domácích/osobních kreditních karet nyní dosahuje 12 %. Více než 3,8 milionu kreditních karet je nyní v selhání. Na konci května se nesplacený dluh z kreditních karet šokujícím způsobem zvýšil o 160 miliard rublů na 576 miliard (přibližně 6 miliard dolarů).
Hypoteční úvěry zajištěné domácnostmi/osobami dosáhly 90 dnů v 5 % případů.
Osobní půjčky a úvěry na financování automobilů dosáhly 11,1 %.
Omezení výběru hotovosti je omezeno na ekvivalentu 550 EUR za den. Existuje plán prodloužit lhůtu pro omezení na týden.
Vláda plánuje do října vytisknout 15,2 bilionu rublů – zhruba 145 miliard dolarů – převážně v bankovkách v hodnotě 5 000 rublů.
Míra firemních selhání dosáhla 4,6 % – alarmující je, že mnoho z těchto společností se nepokoušelo vyjednat restrukturalizaci – což je přesně to, co chce vláda – ale rovnou zbankrotovalo s tím, že si restrukturalizaci nemohou dovolit.
Nejvíce zatěžovaná průmyslová odvětví
Jde o odvětví, kde jdou zdroje doslova z ruky do úst. Jakýkoliv problém a zastavení byť i jen na den nemohou přežít, jejich kolaps může nastat kdykoli:
Uhlí – čeká se na vládní záchranný balíček ve výši 800 milionů dolarů. Čína přestala uhlí nakupovat a cena uhlí se zhroutila.
Obchodní centra – návštěvnost obchodů prudce klesla, protože prudce vzrostly nesplácené platby kreditními kartami, což vedlo k insolvenci mnoha menších maloobchodníků, což následně ohrožuje obchodní centra, od kterých si pronajímají prostory. Navíc velký počet velkých požárů způsobil, že pojistné prémie prudce vzrostly a obchodní centra si je nemohou dovolit platit.
Pokles obchodu způsobil, že 30 % špediterských firem - silniční doprava – z nichž mnohé jsou malé podniky s 1–5 vozidly – není schopno splácet leasingové smlouvy a účty.
Obzvláště těžce je zasažen IT sektor, protože se jedná především o model business for business. Nikdo si nekupuje software, omezují se smlouvy o podpoře a spíše se snaží společnosti udržovat stav, než aby kupovali nové programové vybavení. Obrovský dopad měl „odliv mozků“ IT expertů do zahraničí.
Letecké společnosti – soukromé linky jako S7 se potýkají s problémy, nemohou získat náhradní díly od Airbusu nebo Boeingu a všechny letecké společnosti, včetně státního Aeroflotu, ztrácejí peníze s každým uzavřením moskevských letišť a desítek regionálních center, které je způsobeno útoky ukrajinských dronů v okolí letišť. Tisíce letů byly zrušeny nebo odkloněny a podle ruských zákonů neexistuje žádná kompenzace, takže i zákazníci přicházejí o peníze.
Více než 20 % ruských podniků s úvěry platí úrokové náklady přesahující 66 % jejich zisku před zdaněním – to bylo na konci roku 2024 (o 10 % více než v roce 2023) a nyní se odhaduje, že se blíží 35 %.
Oficiální základní úroková sazba je na 20 %, což naznačuje, že skutečná míra inflace je blíže 30 %, spíše než státem uváděných 10,2 %.
Vláda nutí k prodeji dluhopisů pomocí „repo obchodů“ (dohod o zpětném odkupu), což znamená, že používají krátkodobý systém, kdy si dluhopis koupíte, oni se dohodnou, že ho od vás odkoupí zpět za (v tomto případě) předem dohodnutou maržovou cenu, takže vyděláte malou částku peněz. Pak vás donutí dluhopis znovu koupit za plnou částku, kterou vám za něj právě zaplatili. Dluhopisy se pro majitele stávají iluzorními, protože nikdy neuvidíte žádný zisk, protože jsou povinně reinvestovány a zisk, který vytvoříte, je zdaněn, takže jste na tom ve skutečnosti hůř a pro vládu je to dvakrát výhodné.
Vysoké úrokové sazby a vysoká inflace jsou hnací silou krize, spolu s nadměrně vysokými vojenskými výdaji, což zemi tlačí do předpokládaného deficitu 21 %.
Tisk peněz dělá vždy jen jednu věc – zvyšuje inflaci, která následně zvyšuje mzdové požadavky a technicky by měla vést ke zvýšení úrokových sazeb – ale existují plány na jejich snížení (což bude znamenat, že inflace poroste) – a i kdyby klesly až o 2–3 %, je nyní považováno za příliš pozdě na nápravu výše uvedených trendů.
To vše začíná mít dopad na běžné Rusy, válka se tak či onak vrací domů, ať už v podobě mrtvých příbuzných nebo prázdných bankovních účtů.
Vládní snahy to ututlat a zabránit lidem v diskusi o tom budou fungovat jen do určité míry. Až se začne hádat o to, kdo nezaplatil kreditní kartu, půjčku na auto nebo nájem, aby se ten den mohli vůbec najíst, a dovnitř vtrhne děsivý vymahač dluhů, začne brát televizi a počítače a auto bude odtaženo, bude to složité. Ještě složitější bude, jak se ti, kteří nashromáždili díky korupci, budou stále prohánět ve svých šedých importovaných BMW řady 7 přivezených z Dubaje nebo Kazachstánu, zatímco jiní přijdou o všechno. Nerovnosti v Putinově kleptokracii budou odhaleny a odhaleny. (V Moskvě je 40.000 příslušníků jistě dobře živeného OMON-u)
Rusko nemá normální ekonomiku.